Arlette de Malherbes

Arlette byla vyznamenána rytířskými ostruhami a šlechtickým titulem zemanky de Malherbes (vesnice na západním pobřeží Roggie) za své zásluhy během čtvrté Krušné války proti Hrunům. Její výjimečné nadání pro větrnou magii, které rozvinula díky svému učiteli Etiennovi de Corrilautovi, se jejímu pánu Pierrovi Michelovi de Montespan v námořních bitvách nesmírně osvědčilo.

Po rozsudku, kterým byl její pán poslán do vyhnanství, se od něj neodloučila a stala se počasním mágem na lodi Poslední naděje.