Avatár

Z výzkumů císařských univerzit vyplývá následující:

Avatár je smrtelník, který do své duše přijme esenci božské moci a splyne s ní. Jedině skrze avatáry jsou bohové schopní být skutečně přítomni na světě - jinak jsou odkázáni na věrné věřící a kněze.

Bohové jsou si vědomi toho, co jejich věřící konají, a mohou se dívat jejich očima - avšak smrtelníků je mnoho a božskou pozornost si vyslouží jen někteří - úpěnlivost jejich prosby totiž často nebývá dostatečná a ujde božímu sluchu. Chce-li na sebe věrný uctívač upozornit, modlí se a přináší oběti. Uspěje-li ve svém snažení a není-li to v rozporu s božím záměrem, prostoupí smrtelníka boží moc a stane se zázrak.

Výjimeční smrtelníci, bohem vyvolení, se stávají knězi (či šamany, mnichy, paladiny... na jménu nezáleží). Na ně bývá boží pozornost do jisté míry upřena neustále, takže jsou schopni samostatně (ve jménu boha) činit menší zázraky a v případě vyšší nouze jim bůh popřává sluchu rychleji a častěji. Slyší jejich prosby hlasitěji.

Jak věřící, tak kněží však přináší bohu pouze zprostředkovaný pohled na svět - ovlivněný jejich vlastním vnímáním a tužbami. Toto spojení mu také neumožňuje přímé uplatnění jeho moci - vždy je omezen silou těla i duše smrtelníka, skrz něhož jedná.

Proto někteří bohové volí spojení s avatárem. Z předchozího vyplývá, že je vhodné, aby avatár byl duševně i tělesně velmi vyspělý. Čím mocnější avatár, tím více své esence do něho může bůh vložit - a tím lépe pochopí svět svých uctívačů.

Tuto možnost nevyužívají všichni bohové - podle všeho je totiž může ohrozit. Toto je pouhý dohad.

Známí avatáři

Nejmocnějším známým avatárem je smrtelník nesoucí esenci Nefritového pána vládnoucí Nefritové říši. Všeobecně se soudí, že člověk, který se Nefritovému pánu odevzdal, tak učinil plně a je v jeho mysli zachován pouze jako vzpomínka. Dle výzkumů císařských univerzit se podobně vhodný a mocný smrtelník rodí nanejvýš jednou za několik tisíc let a jeho zrození předchází mnohá varovná znamení. Říká se, že princ Surian by mohl být takovým smrtelníkem.

Císař Rolf I. Jasnozřivý byl avatárem Surahindovým a stejně tak se jím již stal jeho syn, císař Henrich I. Osvobozený. Božský Rytíř si pro své účely vyvolil rod Mérů a podle všeho ponechává císařům vysokou míru svobody - jejich osobnost nepotlačuje a pouze poskytuje svou moc.

Zvláštním případem je bohyně Sithra, která podstoupila obrácený vývoj - po svém zbožštění si ponechala své smrtelné tělo dorwinionské královny a učinila jej avatárem.