Císař

Euranskému císařství panuje jediný člověk - Jeho Císařská Milost, zosobněný Rytíř, avatár boha Surahinda. Ačkoli vládne mocí samotného boha, prožívá běžný lidský život a umírá jako každý jiný - vláda se již mnoho staletí předává z otce na syna ve šlechtickém rodu Mérů.

V Kitáje, kde též vládne císař, se o něm mluví jako o Císaři Západu. Nefritový pán je pak Císař Východu.

Císař (coby zosobnění Surahinda) má v zásadě neomezené pravomoce, ale jen zřídkakdy je využívá. Současný panovník, Rolf I. Jasnozřivý, je toho zářným příkladem. Chvíle, kdy svou božskou moc využil, se dají spočítat na prstech jediné ruky. Naopak vládne velmi umírněně - a mnozí říkají, že příliš málo. Císař je v poslední době vnímán spíše jako ceremoniální figura, která o důležitých věcech nerozhoduje.

V říši koluje heretický názor, že císař-Surahind ukazuje lidem skrze různé proroky tolik svých tváří, že již není schopen zaujmout jediný jasný názor. Prý si bude muset brzy vybrat... a možná tak bude učiněno skrze volbu mezi dvěma současnými následníky: princem Surianem a princem Henrichem.

Jiné hlasy tvrdí, že se císař-Surahind plně soustředí na nadcházející střet s Nefritovou říší a nevyhnutelný osobní souboj s Nefritovým pánem. Není tudíž divu, že se nezdržuje maličkostmi.

Nicméně - je poměrně obvyklé, že řízení byrokratického aparátu císařství spadá do pravomoce Prvního císařského cenzora a jeho zemských cenzorů a rozhodování ve věcích víry bere na svá bedra patriarcha Církve Surahindovy, jenž tradičně zosobňuje Surahindovy životní zkušenosti a moudrost - tedy jeho tvář Mudrce. Císař coby zosobněný Rytíř se do čela císařství staví skutečně především v dobách války.