Kamičatka

Zelený ráj

Kamičatka je rozlehlá nížinatá země těšící se centrální poloze a příznivému klimatu. V království je roztroušeno mnoho malých hájků, úhledných vesniček a drobných políček, na kterých se pěstuje vše počínaje léčivými bylinami, drogami, tabákem, vínem a konče běžnými polními plodinami.

Hlavní město Tygří Skály je jediné skutečně velké město v Kamičatce. Tvoří jej systém jeskyní, horských strží a údolí, který by z něj i sám o sobě učinil přirozenou přírodní pevnost - avšak po četných úpravách provedených slavnými trpasličími staviteli se z Tygřích Skal stala noční můra všech rádoby dobyvatelů.

Kamičatka je velmi proslavena svou alchymií, léčitelstvím a bylinkářstvím. Zvednete kámen vedle cesty a skoro určitě narazíte na shrbenou babku kořenářku. Každá vesnice mívá alespoň jednoho magika či šamana, který se vyzná v léčitelských kouzlech či rituálech. Hlavní vývoz se týká nejrůznějších alchymistických výrobků, vzácných ingrediencí, bylin a celé škály polních plodin.

Dávný nepřítel Císařství

V takřka zapomenutých dobách, kdy království vládla Kamélie I. Nesmiřitelná, se Kamičatka ukázala být největším protivníkem rodícího se Císařství. Po třicet osm let se jí dařilo bránit své hranice před roggijskou invazí. Teprve v době, kdy Císařství ovládlo jak Sáhibii, tak i území dnešní Lormayy, a když Groggy I. Veliký navíc oženil svou dceru s králem Rigidaarem I. a spojil tak země na jih i na sever od Kamičatky do personální unie, stála Kamélie před nevyhnutelnou porážkou. Nepřijala ji. Zemřela v čele zoufalého (a dnes již legendárního) posledního útoku a vládu přejala její dcera, černá ovce rodiny, Kamélie II. Smířlivá. Kamičatka kapitulovala a byla přinucena vzdát se svého nejkrásnějšího ostrovního území. Ano, hovoříme o budoucí Surhindii. Tam také bylo krátce poté přemístěno Císařovo sídelní město a život šel dál...

K velké nelibosti Rigidaaru a jiných lidských zemí je Kamičatka rájem nelidských ras. Většinu obyvatelstva tvoří lesní elfové, hobiti, trpaslíci a gnómové - lidé tvoří pouhou menšinu. V lesících a hájích žijí i skupinky gryfů, jednorožců, víl, lykantropů a dalších podivných i magických tvorů. Navíc se říká, že i ti, kteří v Kamičatce VYPADAJÍ jako lidé, ve skutečnosti lidmi nejsou...

Není překvapivé, že převládá víra v Bohyni Matku. Na Surahindovy chrámy a kláštery lze narazit, ale v rozporu s obvyklou praxí jsou velmi vzdušné, obklopené zahradami a někteří kněží jsou ženy.

Námořní velmoc

Kamičatka vlastní ohromné množství obchodních a námořních lodí - její flotila sice není nejsilnější (tento prim drží Surhindie), avšak rozhodně nejpočetnější. V minulém století vyhlásila větší část severní Eumeriké za kamičatský zájem a nehodlá tam strpět jakékoli neschválené kontakty s místním obyvatelstvem. Toto prozatím ze strany Císařství není nijak komentováno ani řešeno, neboť Císařský zákoník upravuje pouze dění v rámci Císařství.

Po porážce Pontie během Orčí půjčky se kamičatské kolonie rozrostly i na úkor zaniklé Nové Pontie v jižní Eumeriké. V současnosti o jejich území soupeří s Dorwinionem a Rigidaarem. Nejčastějším argumentem, který Kamélie uvádí na podporu svých záoceánských velmocenských zájmů, je snaha zamezit "agresívnímu vykořisťování primitivnější země v pontijském a rigidaarském stylu". Jako důkaz své úspěšnosti uvádí, že její kolonie žijí s orky v míru a žádné vyhlazení jim nehrozí.

Ostrov Krypr

Ostrov Krypr byl dlouho hlavním kamenem svárů mezi Kamičatkou a Meritreou. Kamičatka vždy vyjadřovalo znepokojení na brutálním vykořisťováním meritrejské části, ale víc nikdy nezasahovala. Zlom nastal krátce po císařském ústavodárném sněmu, kdy útlak obyvatelstva přesáhl veškeré myslitelné meze a na kamičatské polovině ostrova se objevilo několik zoufalých uprchlíků podávajících svědectví o strašlivé temné magii a chystaných krvavých rituálech. Kamélie se rozhodla zasáhnout a během Třídenní války obsadila celý ostrov.

Minulého roku však došlo k navrácení meritrejské poloviny Krypru pod správu královny Mors a vévodství Evkara. Kamélie tak projevila svou dobrou vůli a důvěru k nové panovnici Meritrey.

Místní obyvatelé vnímají změnu poněkud znepokojeně.

Královna Kamélie VI.

Pečeť královského rodu Kamičatky

Kamélie vždy vládla spanilou, ale tvrdou rukou - a na počátku její vlády to platilo trojnásob. Snad si tehdy získala až příliš působivou pověst. Její rázný a nekompromisní přístup dal vzniknout mnohým podivuhodným historkám: Lidé si například dodnes s významnými pohledy povídají, jak jeden šlechtic, co se jí odvážil odporovat, skončil s podrápaným obličejem a přeraženou sanicí...

Kromě toho o královnině údajném "tygrodlactví" koluje i mnoho dalších, nijak nepodložených fám - jak Kamélie v soukromí Tygří skály podléhá nekontrolovatelným výbuchům hněvu, jak ji vždy několik členů její osobní stráže musí odvádět s pomocí stříbrných řetězů, jak si pochutnává na nedostatečně loajálních služebných... Ale to jsou samozřejmě nesmysly.

Královna Kamélie VI. udržuje s císařem Rolfem I. Jasnozřivým pokud možno co nejkorektnější vztahy, nicméně k rozporům mezi nimi dochází takřka každoročně. Nezřídka se jedná o otázku Církve Surahindovy, které se navzdory schválenému Císařskému zákoníku (a tudíž právu stavět v Kamičatce vlastní chrámy) nedaří v zemi uchytit a vinu svaluje na "královniny obstrukce".

Dalším trnem v oku církve je kamičatský svobodomyslný přístup k vědění. Zesnulý otec Kamélie, Zdenko X., nechal v království zřidít velkou lékařskou univerzitu a nemocnici, kam přijíždí studovat mnoho studentů z celého známého světa.