Meritrejští elfové

O lesních elfech

(na základě výzkumu elfů žijících v Meritree (kterou nazývají Máru), sepsal Filip Pers)

Elfové jsou dlouhověcí (uvádí se 300-400 let), dlouhouší, vysocí a štíhlí humanoidi. Dělíme je na městské, temné a lesní. Liší se způsobem života a nazíráním na svět. Městští elfové žijí převážně v překrásných bílých městech Dorwinionu, pěstují víno a ovocné stromy, rádi se baví, zpívají, skládají básně. Temní elfové Soumračné říše naproto tomu žijí v podzemí a jsou násilničtí, zlí a pokřivení; o jejich životě však mnoho nevíme. Nadále se v této stati budeme věnovat pouze lesním elfům.

Lesní elfy můžeme v zásadě rozdělit na civilizovanější kamičatské a divé meritrejské. Způsobem života se ale příliš neliší (* viz poznámka níže). Žijí v lesích, sídlí na majestátních prastarých stromech a jejich obživou je lov zvěře a sběr darů přírody. Sdružují se do malých skupinek neustále kočujících po krajině, aby se zem nikde nevyčerpala. Mezi rozptýlenými "kmeny" význačně vyčnívá jeden, vedený všeobecně váženou elfkou. Odvážím-li se překladu, znamená jméno její funkce přibližně "královna". V jejím doprovodu pak putují "princové" a "princezny"... Tuto interpretaci však nelze brát příliš doslovně - královna snad představuje zástupce Bohyně matky; princové a princezny jsou buď její děti, nebo další služebníci Bohyně.

Elfové jsou velmi sepjatí s krajinou, mají své oblíbené stromy a přírodní zákoutí a až úzkostlivě se snaží, aby se v jejich okolí nic nezměnilo. S uloveným zvířetem zacházejí s úctou: dle zvyků primitivních národů se omluví jeho duši, podělí se o část úlovku s ostatními dětmi Bohyně a pak teprve zvíře zpracují. Podobně zacházejí i s ovocem, květy a s jinými nalezenými surovinami.

Narozdíl od kamičatských elfů jsem u meritrejských exemplářů pozoroval i uctívání dalšího boha - mužské persony spojené jakýmsi způsobem s lesem. Detaily se mi však zjistit nepodařilo.

Smrt

Ke smrti přistupují na lidské poměry lhostejně. Tělo zemřelého je sice důstojně uloženo na pohřebišti, obklopeno květy a jinými dary přírody - poté je však ponecháno napospas divoké zvěři. Pokud je smrt přirozená a osud mrtvého naplněn, je smrt vnímána jako součást přírodního koloběhu a nijak tragicky neovlivní život pozůstalých. Jinak je tomu u smrti zbytečné, která je považována za velice tragickou. Pozůstalí si zakryjí tvář a stahují se do ústraní.

Klíč k určení zbytečnosti smrti mi zůstává záhadou.

Závěr

Lesní elfové žijí primitivním kmenovým životem a nechápou výhody civilizace. Může za to nejspíše přehnaná víra v Bohyni matku a jejich vnímání sebe sama jako jejích vyvolených dětí. Snad se je jednou podaří zcivilizovat natolik, aby byli skutečně loajálními členy Císařství.

Poznámky ke stati

* Hlavní rozdíl mezi kamičatskými a meritrejskými elfy vidím v jejich vnímání lidí a ohrožení lesů - kamičatští elfové se nejdřív zeptají, co v jejich lese pohledáváte a pak jednají dle situace, meritrejští nejdřív střílí a pak se podle situace ptají**.

** Informace jsem čerpal hlavně z návštěvy u kamičatských lesních elfů a výslechu zajatých meritrejských elfů, které jsem vyzpovídal při své návštěvě Meritrey ***.

*** Meritrejští elfové nemají Pársty ani jiné lidi zrovna v lásce. Informacemi poněkud škudlili - zato jsem obdržel mnoho podnětných (a znepokojivě intimních) rad, kde všude bych mohl svůj výzkum vhodně skladovat...

I přesto se dá předpokládat, že se způsob života obou oddělených skupin příliš neliší.