Družina Daromírova

Z Družiny Daromírovy spoustu mocných lidí v Gekoportu hodně bolí hlava.

Poté, co byl rod Daršovců vyvražděn Darmyslovci, prchl jediný přeživší, Daromír, až na Čukičatku. Zde našel takřka bezpečí, alespoň co se nepřátel z jeho daleké domoviny týkalo - ale narazil na nová nebezpečí. Z jeho věrných zbylo jen šest bojovníků a zdálo se, že časy Daršovců definitivně pominuly - ale mladý dědic rodových tradic se nevzdal. Vzdorně se prohlásil vladykou a vyhlásil válku hned dvěma gangům najednou. Jejich členové jej totiž po přistání urazili... Všeobecně se soudilo, že té noci o něm Gekoport slyší naposledy.

Daromír však všechny překvapil. Svým typickým šviháckým krokem vkročil přímo na hostinu bývalého vikomta de Grzignac, vyzval ho na souboj kordy, třemi údery jej odzbrojil a nechal jej přísahat mu věrnost svou i svých mužů. Poté zopakoval takřka do písmene totéž i v panském srubu rytíře Broghara, zvaného též Medvěd - a toho porazil holýma rukama. Nikdo před ním to nedokázal. Broghar se jednou vypořádal i s plnou trpasličí hospodou... a Daromír ho složil na lopatky a ani na chvíli se nepřestal usmívat.

Tak se to alespoň povídá. Protože to tak vyprávějí obě strany, jak Daromírovi muži, tak Broghar a de Grzignac, kteří se stali jeho nejvěrnějšími následovníky, něco na tom bude.

Stejně tak se Daromír usmíval i další den, kdy už se kromě něj nesmál jediný gekoportský šlechtic. Sebevědomě předstoupil před knížete Geka IX., aby s ním dohodl finanční stránku celé věci, a za všechny své nové "državy", tedy herny, hospody a bordely patřící původně pod patronát de Grzignaca a Broghara, začal platit sotva dvě třetiny částky, kterou museli oni. Těžko říct, zda to bylo pouze kouzlem jeho osobnosti, nebo v tom vězelo něco jiného...

Povídá se, že se Daromír nedávno ucházel o ruku samotné lady Elisy Harrowmond, ale byl odmítnut. Také se povídá, že odmítl on ji - a že z toho pramení velké nepřátelství, které dnes mezi jejich gangy panuje. Toto nepřátelství je pro zbytek gekoportských gangů (a zvlášť pro Huskaldy) skutečným požehnáním. Pokud by se Harrowmondi a Družina Daromírova spojili, rychle by ve městě přebrali veškerou moc...

Tím spíš to platí dnes, kdy se oslabení Huskaldé zavírají ve své tvrzi. Nebýt Daromíra, už by je Harrowmondovci nejspíš obléhali... ale to by vlezli mezi kladivo a kovadlinu.