Pravidla Tajné bitvy

Úvod

Co se týče příběhového průběhu a dopadu Tajné bitvy, ten najdete zde: Tajná bitva.

Bitva se odehraje ve čtvrtek cca od 10:30 dopoledne a skončí krátce po 16:00. Tak alespoň zní náš předběžný plán.

I když to na první pohled nebude rozpoznatelné, má jít o ROLEPLAY bitvy – nikoli o normální dřevěnkovou bitvu. Ten rozdíl má být v tom, že byste i v rámci bitvy měli hrát postavy. Nebuďte jen hráči. Nebuďte anonymní vojáci. Snažte se přežít a nepáchat v každém boji odvážnou sebevraždu. V tom by vás mohla podpořit skutečnost, že svou postavu můžete začít hrát již večer před bitvou, ve vojenském ležení své strany.

Samozřejmě, že v ležení můžete hrát i svou normální postavu, pokud má v bitvě své zájmy a je logické, aby se ve vojenském ležení vyskytla - ale do bitvy půjdete jako její zástupce, najatý žoldák, poddaný apod. Jinak řečeno, i když budete uplatňovat zájmy své postavy, nemůžete o ni v bitvě přijít.

Pokud nemáte pocit, že vaši postavu tahle bitva zajímá, a přesto byste se chtěli zapojit, orci novými bojovníky nikdy nepohrdnou.

Večer, v noci a ráno před bitvou bude možné, abyste jako zástupci svých postav navštívili cizí ležení a vyjednávali. Předběžným spojenectvím, kladením požadavků a vyhlašování ultimát žádné meze nekladu. Dostanete informace o tom, čeho je pro vás výhodné dosáhnout, a sami se rozhodněte.

Strany a počty

Na kterou stranu se přidáte? Hlašte se do stran ještě před hrou. Každý by měl bojovat za stranu, pro níž chce jeho postava vítězství – ať už k ní patří, nebo ji třeba podporuje jen naoko.

Poměr stran bude daný. Budeme jej hlídat a držet co nejnaplněnější. Pokud nějaká strana zůstane málo obsazená, ostatní dostanou stopku. Může se tudíž stát, že kdo bude chtít jít do bitvy, bude si muset sehnat někoho do protistrany. (Trochu přeháním, ale může k tomu dojít).

V zásadě je možné jít jen do bitvy a pak jet domů, ale možná to není to pravé. Bitva se může zvrhnout v larp a být méně bojová, než by bojovníci čekali.

Ti z vás, kteří to nemají jasné (například hrajete postavy z jiné země, které teprve dorazí), se zatím nahlašte jako Neutrální.

Ti nejhorkokrevnější z trpaslíků se společně se svými spojenci chystají dobýt zpět mithrilové doly, které jim zmizely z hlubin. Jestli se jim to povede, nejspíš si najdou čas i na nějaký ten lov orků... Pokud je mezitím někdo opravdu nenaštve.

I mezi elfy se mnoho bojovníků rozhodlo, že čeho je moc, toho je příliš. Z území jejich zelených hvozdů zmizela jedna z nejkrásnějších kotlin i s řekou, která jí protékala, a přemístila se na sousedící území párstského barona Rajšy il'Daeba. K tomu přišli i o překrásný les, v němž se nachází prastarý chrám - ten se přemístil ke kněžně Zahiře. Třetí újmou byla "krádež" posvátného háje, jehož listy nyní ševelí panství barona Jirihojána. Žádné ze jmenovaných míst se nevzdálilo od hranic hvozdu a zůstalo jeho součástí - ale už na území Párstů. Prozatím.

Nově příchozí rigidaarský rod Honerotů se v zemi ještě ani nerozkoukal a už musí bránit celistvost svého panství. V neprostupné obranné linii se jim objevila obrovská díra, když se jedna z hor na pomezí zkrátka přemístila na západ i s obrovskou pevností a zastavila se až v evkarském vévodství, o něž se prozatím stará rytíř William de Eifenburg. K tomu přišli i o jedno z mála skvěle úrodných údolí, které živilo většinu jejich obyvatel - to se objevilo až daleko uvnitř držav barona Solnakara. Honerotové to nehodlají jen tak nechat být a chystají se do války. Pevnost chtějí zpět a místo jednoho údolí si na královně Mors dobudou jiné.

Orci možná ani o nic nepřišli, ale když se všude bojuje, oni se samozřejmě přidají. Přece se nebudou jen dívat, jak se všichni skvěle baví... A jestli získají třeba ty doly, nebo tu skvělou pevnost, tak určitě proto, že si je právem zaslouží.

Párstové v čele se svou královnou se musí rozhodnout, kde se bránit dřív. Nebo snad všude? Dokáží to? A jsou vůbec dostatečně jednotní?

8 různých front

Celkem je možné bojovat na osmi frontách, které budou reprezentovány osmi místy různě rozmístěnými po herní ploše, a ne všechny fronty zajímají všechny strany. Výše jsme jich šest zmínili, další je uvnitř elfského hvozdu, poslední je v Zelených horách - obojí je vlastně tajné a víc se o nich dozvíte až na hře (řekněme jen, že průzkum herního území se vyplatí). Ty ostatní zde brzy rozeberu ve větších detailech a před hrou každý šlechtic získá informace o tom, co chce a co se ho netýká.

Na některých frontách prostě bojujete o kontrolu nad místem (jednoduché fronty), na jiných se bitva posouvá po liniích podle úspěšnosti jednotlivých stran (víceliniové fronty).

Na frontě je důležité, kdo je útočník (a tudíž zkouší ovládnout místo či posunout frontu na další linii) a kdo je obránce (snaží se udržet kontrolu nad místem či zastavit postup útočníka na další linii). O tomto má přehled organizátor fronty (OF), který se na ní vyskytuje od počátku do konce bitvy.

Jakákoli „remíza“ (např. pokud se k boji nedostaví ani jedna strana nebo pokud útočník nebude mít dost lidí na proražení „papírové“ obrany), je vítězstvím obránce.

Jednoduchá fronta

Na jednoduché frontě je obráncem ten, kdo zde naposledy zvítězil, popřípadě ten, kdo ji drží od začátku; útočníkem je ten, kdo se ji pokouší získat.

Cílem je být na konci bitvy tím posledním, kdo zde zvítězil. Kromě toho bývá výhodné tuto linii držet i během bitvy, neboť bude přinášet "výnosy" - např. mithrilový důl mithril (cca 2000 parv za kolo).

Víceliniové fronty obecně

Fronty s více liniemi jsou maličko složitější. Téměř vždy platí, že kdo naposledy zvítězil, stává se v další bitvě útočníkem (nemá však povinnost útočit) – výjimkou je zatlačení útočníka do jeho výchozích pozic, které již obránce nemůže ohrozit; v tom případě se „začíná od začátku“ od první linie.

Nejprve pro představu, abychom to viděli stejně: Chápejte útok jako přesuny větších jednotek a tlačení obránců před sebou (přičemž vy jako hráči určujete výsledek svou hrou). Obránci se snaží ze všech sil zastavit invazní nápor a na protiútok nemají sílu. Teprve když zlomí útočníkův nápor, mohou přejít do protiútoku a zatlačit jej na ústup – a bývalý útočník se buď brání na předchozí linii (kde se mu (snad) šikuje rozprášené vojsko), nebo byl zatlačen do výchozích pozic a musí znovu začít s dobýváním první linie. Pokud se ubrání, znamená to, že sešikoval svá vojska, obnovil nápor a opět útočí tam, kde byl prve odražen.

Jinak řečeno, na té samé frontě nelze „zaútočit nepříteli do týla“ – na frontě se vždy bojuje jen na jedné linii. Když se na trojité frontě bojuje na třetí linii, nemůže obránce zaútočit na první a „odstřihnout nepřítele od zásobovacích linií“ – i když to zní hezky. To „odstřižení“ je už obsažené v úspěšné obraně.

Fronta se dvěma liniemi

Na frontě se dvěma liniemi je zpočátku obránce určený (a útočník prostě útočí). Pokud útočník na první linii zvítězí (čímž prorazí vnější obranu), posouvá se bitva k rozhodujícímu střetu (k objektu zájmu obou stran). Útočník dále útočí, obránce brání. Pokud i na 2. linii útočník vyhraje, zvítězil na celé frontě. Pro další střety se stává obráncem a jakýkoli útočník musí začít od začátku (proražením 1. linie). Pokud však na 2. linii dojde k vítězství obránce, útočník je rozprášen, v dalším kole se šikuje na 1. linii a bitva probíhá zde (s vyměněnými úlohami). Viz příklad výše.

Cílem je na konci bitvy ovládat 2. linii. Kontrola nad 1. linií není důležitá.

Fronta se třemi liniemi

Na frontě se třemi liniemi je to v zásadě stejné, ale nedochází k "vynulování stavu" – obě strany mají své výchozí pozice, mezi nimiž jsou tři bitevní linie. Pohyb bitvy je stejný.

Pokud se do tohoto typu bitvy chce přidat třetí neutrální strana, je to možné – malá jednotka prošla bitevní linií – ale nemůže vyhrát. Může jen znemožnit oběma vítězství a způsobit skutečnou remízu – příští kolo se bude bojovat zcela stejně.

Cílem je na konci bitvy ovládat všechny 3. linie (protivník je tudíž ve výchozí pozici). Je možné i částečné vítězství – ovládat dvě ze tří. Nicméně, pro jednu ze stran může být i ovládnutí jediné linie lepším stavem, než v jakém byla na počátku.

Průběh bitvy

Půl hodiny po začátku bitvy (cca. v 11:00) poprvé nadejde čas T. Do té doby budou hernímu území vládnout špióni, výzvědné skupiny a hlídky jednotlivých stran. Jedině tak se totiž velitelé dozvědí, jak to v tu chvíli na frontách vypadá. OF (organizátoři fronty) totiž na svých přidělených postech vytyčí bojiště (sestávající z nepřekročitelných provazových překážek - např. propasti, hory, prudké řeky) a určí, která z barev fáborků určujících hranice bojiště platí (1. linie vždy bílá, 2. linie vždy oranžová, 3. linie vždy fialová - viset budou všechny od počátku, aby se nemusely měnit). Na krajích bojiště budou viset popisy bitevní linie v typických průhledných deskách, v nichž bude vložen i fáborek barvy, která zrovna platí - aby to bylo poznat i z dálky. Součástí popisu bitevní linie bude i minimální počet útočníků, bez něhož útok nemá smysl. Pokud jich do útoku dorazí méně, nezvítězí, i když se obránci vůbec nedostaví.

Bitva začne na všech frontách vždy ve stejný okamžik a tento čas T nastane celkem 5x. Před časem T nemůže útočník na bojiště. Obránce ano. Spojenci mohou být vpuštěni, pokud získají svolení kteréhokoli z obránců (Toto svolení jim tedy nemůže udělit již vpuštěný spojenec!). Neexistuje žádný „herní mechanismus věrnosti“ – jestli se bojíte zrady vlastních lidí, hlídejte si je. Souhlas se vpuštěním nemusí být dobrovolný – je možné využít zajatce, pokud pro svého pána nechce zemřít.

Pokud jsou někde provázky, lze přes ně střílet, ale nikoli chodit. Nebudeme z provázků vytvářet úzká „hrdla“, v nichž by bylo nebezpečné bojovat. Opustit bojiště může kdykoli kdekoli prostým odchodem mimo okruh fáborků.

Pokud někdo zemře, vrátí se na stanovené výchozí místo a tam se za 15 minut zreinkarnuje (zda to bude nová postava, nebo zda se jen ta stará dostala zpět ke svým a uzdravila, to už nechám na vás a na okolnostech).

Bitva o linii skončí, když na vymezeném bojišti zůstane jen jedna strana, nebo strana a její spojenci (takže členové druhé strany musí být buď mrtví, nebo prchli). Je možné po své bitvě přeběhnout na jiné bojiště a zkusit se přidat k boji, pokud tam ještě trvá.

Spojenectví – pokud zvítězí strany, které spolu uzavřely spojenectví, organizátor je vyzve, aby určily vítěze. Pokud se strany nedohodnou, (buď tak, že všechny strany kromě jedné opustí bojiště, nebo "hlasováním": kdo drží ruku nahoře, činí si nárok na vítězství, a pokud o to nehodlá bojovat, organizátor stanoví limit pro opuštění bojiště nebo pokračování boje), místo nikdo nezíská a boj příště pokračuje o to samé místo.

Zbraně a zbroje na bitvě, pravidla boje

Ohledně délek a podoby zbraní, zásahových ploch apod. platí stejná pravidla boje, jako na larpu – jen životový systém je jednoduchý (každý má tři životy, zásah do trupu je za dva) a REÁLNÁ KOVOVÁ zbroj přidá jeden život (jen kroužková košile), dva životy (kroužkovka s doplňky či jednoduchá plátovka) či tři životy (plné pláty). Náhražkové (byť kovové) a kožené zbroje, popřípadě jen prošívky v bitvě pravidlově nepodpoříme.