Hrdlořezové

Hrdlořezové sice bojují proti vší gekoportské šlechtě, ale spíš proto, že musí, než že by tím chtěli něco "naznačit". Opravdu se nejedná o žádné idealisty a revolucionáře - jejich vůdce, Mladej Držka, to ostatně říká jasně: "Šlechtic je fajn, když zná svý místo. Když si zaplatí banket, dostane banket. Ať si tam trajdá s ostatníma panákama a nechává se obskakovat. Znám spoustu lidí, co mu přitom rádi posloužej, protože maj prachy radši než vlastní hrdost. A proč taky ne. Hrdosti se ještě nikdo nenajed. Od toho ty šlechtice přece máme - aby nás živili. Urozenáči jsou fajn, když platěj. Jenže když si pak naporoučej banket a nezaplatěj... tak holt dostanou nabančeno."

"Prostí chlapci" si zkrátka jdou tvrdě za svým. Pochopili, že v Gekoportu urozený původ nemá příliš smysl - víc než kdekoli jinde je tu vidět, že rozdíl mezi baronem a kmánem není tak velký. Do vod Gekova průlivu už vytekla spousta šlechtické krve a byla stejně rudá, jako krev jejich poddaných. "Rozdíl mezi urozenáčem a mnou je jenom počet chlapů, který bráněj můj kejhák, chlapi, a podívejte - já sem teď urozenější než kníže Gek, protože mám vás!"

Vzestup Mladýho Držky a jeho Hrdlořezů už má netypicky dlouhého trvání - a co si budeme povídat, Držka už by se svými šedými vlasy opravdu potřeboval novou přezdívku. Už od roku 5692, kdy vystoupil na čukičatskou půdu s rozsudkem doživotního vyhnanství na krku, třímá ve svých pevných rukou všechen obchod s pevninou, který neprochází přes oficiální cesty. Knížeti Gekovi až do své smrti nezjistil, kudy Držka všechno to zboží pašuje - a dost možná se o to ani nestaral. Říká se totiž, že s ostatními šlechtici, kteří Hrdlořezům vyhlásili stejnou nesmiřitelnou válku, jako kterémukoli gangu neurozenců před nimi, vlastně držel jen naoko, a tajně od Držky vybíral úplně stejné výpalné, jako od šlechticů.

A tyhle zvěsti gekoportskou šlechtu zrovna netěšily.