Filip Pers
Filip Pers je bezesporu jedním z nejbrilantnějších mudrců Císařství, avšak mnohými je považován za podivína. K tomu přispívá zvláště jeho touha po samotě, kvůli níž už celá desetiletí žije v ústranní a s veškerými školami a císařskými univerzitami komunikuje pouze písemně. Rozhodně nepřijímá žáky a odmítl přednášet dokonce i tehdy, když mu pontijská univerzita nabídla, že na své vlastní náklady dopraví všechny posluchače za ním. Filip Pers zkrátka nemá rád lidi.
A přesto naleznete jen málokoho s tak neuvěřitelným vhledem do lidské duše. Jeho práce na poli průzkumů nejutajenějších zákoutí mysli a postřehy o zvycích primitivních kmenů jsou perly. Mnozí to označují za zázrak.
Další si říkají, že je zázrak spíš to, že ho tam v té jeho poustevně ještě nikdo nezabil.
I hora se však čas od času pohne. Vědeckými kruhy se šíří zpráva, že se Filip Pers konečně opět odhodlal a pod patronátem rodu Harrowmondů se vydal zkoumat zvyky čukičatských domorodců.
Sám císař se prý těší.
Ze slavných textů Filipa Perse
(tyto stati vznikly po jeho cestě do Meritrey)
O Párstech v Meritree i před ní - vyprávění rodilé Párstky o historii jejího národa.
O lesních elfech - další z Persových úchvatných prací, tentokrát pojednávající o meritrejských elfech, kteří jsou se zvláštním odhodláním pevně rozhodnutí bojovat proti Císařství.
