Císařské gardy

Z BezkraliWiki
Verze z 7. 5. 2011, 21:02, kterou vytvořil Darion (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Jména Zlatá a Stříbrná garda jsou obecně nejznámějším vojenským pojmem Císařství - snad kromě pojmu Roggijský žoldák. Odvody do nich běžně probíhaly ve všech zemích Císařství, ale v poslední době se omezily pouze na některé z nich - zejména na ty převážně lidské.

Surhindijská vojska se dělí do tří složek:

Zlatá garda - Nejdisciplinovanější a nejlépe vyzbrojená vojenská síla známého světa pověřená ochranou samotného Euranského císaře. V posledních letech byla posílena na 5000 rytířských kopí (tedy rytířů s družinami) oddaných ochraně a službě avatáru Surahindovu tělem i duší. 70 rytířů bylo vycvičeno v leteckém boji na královských gryfech. Zlatá garda opouští Surhindii jedině tehdy, pokud ji opustí i sám císař. Ve srovnání s legendárním Tisícem tisíců, osobní stráží Nefritového pána, jde sice o pouhou hrstku válečníků - ale zato jakých...

Většina z nich je nejen mistry válečnických umění, ale i schopnými knězi či mágy. Po dobu své služby jsou zavázáni mnohými sliby, kterými se zprošťují svazků s rodinou, zavazují se k celibátu a přísahají věrnost Surahindovi a jeho božské inkarnaci na zemi. I přes tato mnohá omezení jsou tito válečníci na své postavení natolik hrdí, že vždy přijmou smrt raději než neúspěch. Odměnou za to jim je život v přepychu císařského paláce.

Stříbrná garda - Ještě před patnácti lety šlo o osm tisícovek výborně vybavených a vycvičených rytířských kopí a padesát válečných korábů. 130 rytířů bylo vycvičeno v leteckém boji na obřích orlech. Císař je vysílal do válek, které hrozily přerůst v ohrožení celistvosti říše, a v dobách míru je nechával hlídkovat podél pobřeží Eurany, převážet vybrané daně a zajišťovat ochranu Vnější části surhindijského hlavního města. Starost o pořádek v říši ponechával na místních vládcích.

Rostoucí hrozba ze strany Hrunska, Soumračné říše a Nefritové říše však Surhindii přinutila posílit toto elitní vojsko na děsivých 20 000 kopí - odvody probíhaly zejména v Rigidaaru, Pontii, Roggii, Sáhibii a Lormaye. Vysoká úroveň výcviku i disciplíny celého vojska samozřejmě poněkud klesla, ale přesto jde o sílu, které se žádná ze zemí Císařství nemůže postavit osamocená. Úkolem Stříbrné gardy prozatím zůstává "neúnavná péče o mír a pořádek v Císařství", ale mnohé země začaly opatrně nazbrojovat také. Zvlášť poté, co začaly vznikat ještě Bronzové gardy...

Počet surhindijských válečných korábů se prozatím zvedl na sedmdesát - odhadem dokáží najednou přepravit přibližně desetinu Stříbrné gardy.

Bronzová garda - Před rokem byly založeny první dvě legie Bronzové gardy - v Roggii a v Sáhibii, před měsícem se přidala i třetí v Meritree a chystá se další v Krušnohoru. Jde o vojska plně financovaná místními velmoži či panovníky, která jsou posléze poskytnuta císaři. Počítá se s jejich odvelením mimo území Císařství. Úroveň výcviku a složení vojska zcela závisí na místních podmínkách. Roggijská Bronzová garda například sestává převážně z odbojných rytířů odmítajících vládu současného krále, Sáhibijská garda sdružuje inteligentní nemrtvé, kteří odpřísáhli věrnost císaři, a v Krušnohoru půjde o celé tři kmeny, které sem dorazily z Hrunska - jde o válečné družiny poražených barbarských velmožů.