Sv. Porfirius

Sv. Porfirius prosazoval přísné pojetí Surahinda coby bijce bezvěrců a bojovníka proti všemu zlému a nelidskému. Věřící tohoto směru se vyznačují nesnášenlivým přístupem k nelidským tvorům a inkvizičními procesy proti nevěřícím (tj. i lidským věřícím jiných náboženství).

Vznik světa: Takzvaně "dobří" bohové ve skutečnosti nekonali žádné dobro - jen se zbaběle krčili stranou a nechali Surahinda a jeho rytíře v boji samotné. Jejich jedinou zásluhou je, že nebojovali proti Surahindovi.

Vznik zla: Bozi byli svobodní a někteří z nich padli.

Vztah ke spasení věřících: Odpustky jsou k ničemu. Očistec jen pro velmi mírné hříšníky. Ostatní hříšníci jdou do Pekla. Správně věřící do Ráje.

Vztah k jiným vírám: Lidé, kteří nenásledují Surahinda, jdou do Pekla (upaluje je). Jiné národy, jejichž bohové jsou dobří, končí ve svých Podsvětních krajích svých bohů. Jiné rasy nemohou následovat Surahinda.

Muži a ženy: Rozhodování patří muži. Požehnáním ženy je, že smí rodit. Celibát kněží je povinný. Majetek patří muži. Rodina je základ víry. Manželství je nerozlučitelné.

Svatá válka: Víra se má šířit ohněm i mečem.

Magie je zrádná, Šimon Mág kvůli ní selhal. Tolerovat v nouzi nejvyšší, ale nevěřit jí. Nevyučovat, nevyhledávat.

Smrt: Pohřbívá se do země. Nutnost rituálního pohřbu - kdo není pohřben patřičně a pomazán, bude mít těžkou cestu do Očistce. Heretici nechť hoří. Nemrtvé likvidovat - je to urážka Surahinda.

Osud a předurčení: Člověk se vnímá jako svobodný, ale Surahind ví, jestli se člověk narodil zlý nebo dobrý. Je však povinností člověka usilovat o dobro a víru v Surahinda.

Otroctví: Člověk nezotročí člověka. Jinak je otroctví libovolné.