Henrich I. Osvobozený: Porovnání verzí
(→Dětství) |
|||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Události vedoucí k Válce o Božství vyvrcholily roku LP 5712, tedy v době, kdy bylo Rolfovu druhorozenému synu Henrichovi 26 let. Hlavním důvodem rozepře, která málem vedla k rozpadu [[Císařství]], byl Henrichův pád do prostopášnosti a naprostý nezájem o dění v říši - zvlášť v porovnání s jeho mladším bratrem Surianem, příkladným vojevůdcem, učencem i státníkem. | Události vedoucí k Válce o Božství vyvrcholily roku LP 5712, tedy v době, kdy bylo Rolfovu druhorozenému synu Henrichovi 26 let. Hlavním důvodem rozepře, která málem vedla k rozpadu [[Císařství]], byl Henrichův pád do prostopášnosti a naprostý nezájem o dění v říši - zvlášť v porovnání s jeho mladším bratrem Surianem, příkladným vojevůdcem, učencem i státníkem. | ||
| − | Henrich se skutečně, ani při té nejlepší vůli, nedal prohlásit za čistého a neposkvrněného kandidáta na [[Avatár|avatára]] Surahindova. Ať byl jakkoli vzděláván, ať mu byla jeho svatá úloha sebevíce zdůrazňována, všechny dobré rady padaly na neúrodnou půdu požitkářství, prostopášnosti a kocoviny. | + | Henrich se skutečně, ani při té nejlepší vůli, nedal prohlásit za čistého a neposkvrněného kandidáta na [[Avatár|avatára]] Surahindova. Ať byl jakkoli vzděláván, ať mu byla jeho svatá úloha sebevíce zdůrazňována, všechny dobré rady padaly na neúrodnou půdu požitkářství, prostopášnosti a kocoviny. Bylo to neuvěřitelné. Žádná z kronik se nezmiňuje o podobně zvrhlém synovi požehnaného [[Šlechtické rody Císařství|císařského rodu Mérů]]. Dnes již naštěstí víme, že zde působily temné čáry... |
| − | Jeho císařský otec | + | Stejně tak můžeme obdivovat prozíravost, s níž mu Jeho císařský otec i navzdory všem prohřeškům neustále projevoval přízeň a dál jej připravoval k převzetí trůnu – ač mu to více než polovina dvora rozmlouvala... a to čím dál tím naléhavěji. Takto hovořili převážně zástupci Pontie, Rigidaaru a Církve Surahindovy: "Hrozící konflikt s Nefritovou říší vyžaduje Císařství jednotné a císaře silného! Pod Henrichovým vedením se říše sama rozpadne a Kitája jen posbírá zbytky!" |
| − | + | Henrichovo nástupnictví však mělo i své příznivce. Takto hovořili vyslanci Dorwinionu a Kamičatky: "Vážíme si neochvějnosti císaře Rolfa I. Jasnozřivého, neboť věříme, že Henrich bude pokračovat v jeho tolerantním přístupu k národům, které chtějí kráčet po cestách souběžných, nikoliv stejných." | |
| − | + | Rostoucí rozpor vyvrcholil Rolfovou smrtí. Jeho manželka [[Císařská konkubína Inonia|Inonia]] okamžitě zahájila puč, který měl na trůn s pomocí velmi mocných spojenců (především rigidaarských a pontijských šlechtických rodů a Církve Surahindovy) dosadit prince Suriana, a nebýt toho, že se na stranu Henricha nakonec společně přiklonila i království Meritrejské a Darlancijské, budili bychom se dnes do jiného světa. | |
| + | |||
| + | Puč však selhal a Inonia za své intriky zaplatila životem. Princ Surian, který k překvapení mnohých nebyl do úkladů své matky nikterak zapleten, se z důvodů, které jsou známé pouze nemnohým, vzdal následnictví a odcestoval na zkušenou se svým dědem, legendárním mágem Askalionem. | ||
| + | |||
| + | Princ Henrich byl korunován a Císařství opět sjednoceno pod jedním praporem. | ||
| + | |||
| + | == Hrozící válka s Nefritovou říší == | ||
Verze z 1. 8. 2016, 13:56
Císař Henrich I. Osvobozený se ujal vlády po skonu svého otce Rolfa I. Jasnozřivého LP 5712.
Dětství
Princ Henrich se narodil LP 5686 jako druhý syn otci Rolfu I. Jasnozřivému a matce Josephině z rodu Stiggmernů, zbožné rigidaarské šlechtičně, která jeho porod nepřežila.
Po smrti svého staršího bratra se stal nejen následníkem trůnu, ale i budoucím vtělením Surahindovým, což vzbudilo v říši obrovskou nevoli a vedlo až k (milosrdně krátké) Válce o božství (LP 5712)
"Opilec" Henrich a Válka o Božství
Události vedoucí k Válce o Božství vyvrcholily roku LP 5712, tedy v době, kdy bylo Rolfovu druhorozenému synu Henrichovi 26 let. Hlavním důvodem rozepře, která málem vedla k rozpadu Císařství, byl Henrichův pád do prostopášnosti a naprostý nezájem o dění v říši - zvlášť v porovnání s jeho mladším bratrem Surianem, příkladným vojevůdcem, učencem i státníkem.
Henrich se skutečně, ani při té nejlepší vůli, nedal prohlásit za čistého a neposkvrněného kandidáta na avatára Surahindova. Ať byl jakkoli vzděláván, ať mu byla jeho svatá úloha sebevíce zdůrazňována, všechny dobré rady padaly na neúrodnou půdu požitkářství, prostopášnosti a kocoviny. Bylo to neuvěřitelné. Žádná z kronik se nezmiňuje o podobně zvrhlém synovi požehnaného císařského rodu Mérů. Dnes již naštěstí víme, že zde působily temné čáry...
Stejně tak můžeme obdivovat prozíravost, s níž mu Jeho císařský otec i navzdory všem prohřeškům neustále projevoval přízeň a dál jej připravoval k převzetí trůnu – ač mu to více než polovina dvora rozmlouvala... a to čím dál tím naléhavěji. Takto hovořili převážně zástupci Pontie, Rigidaaru a Církve Surahindovy: "Hrozící konflikt s Nefritovou říší vyžaduje Císařství jednotné a císaře silného! Pod Henrichovým vedením se říše sama rozpadne a Kitája jen posbírá zbytky!"
Henrichovo nástupnictví však mělo i své příznivce. Takto hovořili vyslanci Dorwinionu a Kamičatky: "Vážíme si neochvějnosti císaře Rolfa I. Jasnozřivého, neboť věříme, že Henrich bude pokračovat v jeho tolerantním přístupu k národům, které chtějí kráčet po cestách souběžných, nikoliv stejných."
Rostoucí rozpor vyvrcholil Rolfovou smrtí. Jeho manželka Inonia okamžitě zahájila puč, který měl na trůn s pomocí velmi mocných spojenců (především rigidaarských a pontijských šlechtických rodů a Církve Surahindovy) dosadit prince Suriana, a nebýt toho, že se na stranu Henricha nakonec společně přiklonila i království Meritrejské a Darlancijské, budili bychom se dnes do jiného světa.
Puč však selhal a Inonia za své intriky zaplatila životem. Princ Surian, který k překvapení mnohých nebyl do úkladů své matky nikterak zapleten, se z důvodů, které jsou známé pouze nemnohým, vzdal následnictví a odcestoval na zkušenou se svým dědem, legendárním mágem Askalionem.
Princ Henrich byl korunován a Císařství opět sjednoceno pod jedním praporem.
