Život vězně

Mnozí vězni si po vyslechnutí rozsudku o vyhnanství na Čukičatku říkají: „Ha! To jsou ale idioti! Teď se trochu projedu na lodi, trochu se rozkoukám v Gekoportu, pak se propašuju na první loď odtamtud a hurá zpátky do Císařství. Hodně štěstí, arbitři, až mě budete hledat!“

Jenže ti soudci vědí, co dělají. Gekoport je městem-vězením. Jeho hradbou jsou okolní ledové pláně a černě chladné moře. V těch několika rybářských bárkách, které z přístavu každý den vyjíždějí, by se pokus o přeplutí přes Gekův průliv rovnal sebevraždě, a jiné lodi tu nejsou. Průliv navíc pravidelně křižují lodě surhindijské flotily, které hlídají císařské vody a potápí vše, co potkají na otevřeném moři – pokud to není Poslední naděje či jiná loď plující pod surhindijskou vlajkou. Všechny však kontrolují. Do svého domovského přístavu v Portie v Lormaye se vrací jen zřídka a jejich posádky vyžadují za svou službu vysoký žold – který dostávají. Kníže Gek IX. také míval lodě. Dlouho pociťoval nutkání vystavět si vlastní flotilu, ale nakonec to skončilo katastrofou. Ani skutečně grandiózní bezpečnostní opatření nezabránila dvěma bývalým gangům (Torhajům a Klopatům), aby se dvou huskaldských lodí zmocnili. Nakonec to však nikam nevedlo: Torhajové se pokusili přistát v Císařství a císařští arbitři je všechny pochytali, přivezli zpět na Čukičatku a pověsili – Klopatové zvolili život pirátů, ale surhindijské trestné flotile neunikali ani dva týdny. Nu, vlastně to někam i vedlo: Obě lodě byly zkonfiskovány, společně s celým zbytkem Gekova loďstva, a knížeti byla vyplacena bohatá náhrada. Nepotěšilo ho to, ale musel se císaři podvolit. To bylo roku 5703.

Po moři to tedy skutečně nejde. Co po souši – a pak po ledu? Jen trochu dál na severu přece moře zamrzá – vždyť je na mapě jasně vidět, že by se do Roggie dalo přejít takřka suchou nohou! Jenže i celá Čukičatka je zemí-vězením. Ledové pláně už ukončily mnoho hloupých pokusů dosíci svobody vytrvalým pochodem. Kdokoli zvyklý na život v Císařství v divoké tundře a tajze ostrova Nakaallit Uunaat zkrátka neobstojí – rozhodně ne, pokud je odkázán jen sám na sebe. A kdo zkusí podplatit či přemlouvat lovce z domorodých kmenů, také cíle nedosáhne. Kmeny mezi sebe trestance nepřijmou, protože v nich rychle poznají vyvrhele – a s takovými nemají slitování. A koho nezabije zima, domorodci či dravá zvěř, toho po vstupu do hor na sever od Roggie sežerou trollové. Nebo už dřív. Trollové mají na uprchlíky vždycky místo v žaludku.

A aby toho nebylo málo, dokonce i samu cestu na lodi Poslední naděje spousta vězňů nepřežije. Týden ve studeném podpalubí, v řetězech, s jedním teplým jídlem denně, v obklopení vrahů a vyvrženců...

Takže hodně štěstí.