Trollí běh

Jedna z nejděsivějších kapitol v dějinách Císařství se odehrála v Letech Páně 5584 - 5587. Tehdy do Roggie ze severu zničehonic vpadly (ačkoli vzhledem k jejich částečné kamennosti se spíše přivalily) tisíce trollů, kteří zaplavili zem a pokračovaly stále dál na jih. Královo vojsko se jim postavilo na odpor, ale bylo rozprášeno. Král se i se zbytkem svých rytířů opevnil v Roggyštejně, a na další výpad neměl dost sil, šlechtické družiny se většinou rozutekly.

Ze Surhindie vyrazila Stříbrná garda, ale do roku 5586 se jí nepodařilo neustále sílící lavinu trollů zatlačit zpět - s pomocí vojsk sousedních zemí ji dokázala jen zastavit na jejich hranicích. Letci na gryfech se sice zasazovali o zásobování Roggyštejna, ale i tak se zdálo nevyhnutelné, že Roggie, kolébka Císařství, padne.

Následujícího roku (5587) se však stal zázrak. Na západě Roggie se vylodil mág, který se svými učedníky (a s podporou Zlaté gardy) prošel

Církev Surahindova protestovala proti užití tak mocné magie až do poslední možné chvíle. Varovala, že bude podobná kouzla poskvrní celou budoucnost říše, neboť zakalí Surahindův zrak a zamezí mu bdít nad lidskými osudy. Nakonec ustoupila - avšak zasadila se o to, aby se v kronikách neobjevilo ani jméno mága, který Roggii zachránil, ani bližší popis jeho činů.

Aby již říše nikdy nestála před podobnou volbou, zasadila se církev o založení vojska Roggijských hraničářů, kteří dodnes hlídají severní hranice. Zkušenější trollobijce najdete jedině mezi hrongnarogskými trpaslíky, ale jen několik - zato hraničářů je (i po Zrádném vpádu) téměř osm set.

Ano, proti dalšímu Trollímu běhu by osm set mužů neobstálo - ale zatímco mu budou hrdinně bránit, Císařství získá dostatek času na svolání svých vojsk.

Církev má ve svém konání zcela jasno: Raději přijít o deset tisíc mužů, než znovu vložit budoucnost říše Božského Rytíře do rukou proklatců.