Princ Surian: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Rolfův třetí syn Surian (nar. 5695) naplňuje obraz budoucího císaře dokonale. Ač je mu teprve čtrnáct let, už o hlavu přerostl svého otce a jen stěží nachá…) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Rolfův třetí syn Surian (nar. 5695) naplňuje obraz budoucího císaře dokonale. | + | Rolfův třetí syn Surian (nar. 5695) naplňuje obraz budoucího císaře dokonale. Nedávno dovršil sedmnáctý rok, v celém Císařství nenachází soupeře v šermu ani v zápase, je sečtělý, chová se přiměřeně svému stavu a lid ho miluje pro jeho laskavost a porozumění. Před rokem - navzdory přání svého otce - podnikl výpravu do Hrunska, o níž všichni zúčastnění dodnes mluví s nevěřícným výrazem - mladý princ prý vládne neuvěřitelnou magickou mocí, kterou používá se samozřejmostí nejdokonaleji vycvičeného důstojníka [[Císařské gardy|Zlaté gardy]]. |
− | Většina dvora v | + | Surian během své výpravy neváhal vstoupit do samého srdce Hrunska a zapletl se do souboje dvou nejsilnějších kmenových vůdců. Stál na straně toho slabšího - a zřejmě si ho vybral schválně. Zachránil život jemu a dvěma dalším náčelníkům, pomohl jim probojovat se i s většinou bojovníků z naprosto beznadějné situace, poskytl jim pomstu - a to vše za přísahu, že všichni, kterým zachránil život, jej za něj třikrát nasadí. |
+ | |||
+ | Mnozí dokonce dobrovolně přísahali, že za něj budou bojovat, dokud nezemřou - a stejně tak i jejich prvorození synové i dcery. | ||
+ | |||
+ | Takové vítězství nad Hrunskem Císařství nepamatuje. [[Rolf I. Jasnozřivý]] však Suriana po návratu přesto potrestal. | ||
+ | |||
+ | Většina dvora spatřuje v Surianovi skutečného následníka trůnu a naléhá na Rolfa, aby otevřel oči a uvědomil si, že pod [[Princ Henrich|Henrichovým]] opileckým vedením říše nevyhnutelně padne. | ||
+ | |||
+ | Takto (i když zdvořileji) hovoří převážně zástupci Pontie, Rigidaaru a Církve Surahindovy: "Princ Surian již nade vší pochybnost prokázal, že mu v žilách koluje Rytířova krev, zatímco princi Henrichovi v nich koluje nanejvýš tak víno..." | ||
+ | |||
+ | Vyslanci Dorwinionu a Kamičatky však Surianovu následnictví odporují: "Požadujeme, aby bylo tradičním postupům učiněno zadost. Princ Surian sice prokázal své hrdinství, ale učinil tak v přímém rozporu s vůli svého otce. Tato jeho svéhlavost nás velmi znepokojuje - vláda různorodému Císařství vyžaduje rozvahu a toleranci, nikoli tvrdohlavost a přesvědčení o vlastní pravdě." |
Aktuální verze z 9. 5. 2011, 01:20
Rolfův třetí syn Surian (nar. 5695) naplňuje obraz budoucího císaře dokonale. Nedávno dovršil sedmnáctý rok, v celém Císařství nenachází soupeře v šermu ani v zápase, je sečtělý, chová se přiměřeně svému stavu a lid ho miluje pro jeho laskavost a porozumění. Před rokem - navzdory přání svého otce - podnikl výpravu do Hrunska, o níž všichni zúčastnění dodnes mluví s nevěřícným výrazem - mladý princ prý vládne neuvěřitelnou magickou mocí, kterou používá se samozřejmostí nejdokonaleji vycvičeného důstojníka Zlaté gardy.
Surian během své výpravy neváhal vstoupit do samého srdce Hrunska a zapletl se do souboje dvou nejsilnějších kmenových vůdců. Stál na straně toho slabšího - a zřejmě si ho vybral schválně. Zachránil život jemu a dvěma dalším náčelníkům, pomohl jim probojovat se i s většinou bojovníků z naprosto beznadějné situace, poskytl jim pomstu - a to vše za přísahu, že všichni, kterým zachránil život, jej za něj třikrát nasadí.
Mnozí dokonce dobrovolně přísahali, že za něj budou bojovat, dokud nezemřou - a stejně tak i jejich prvorození synové i dcery.
Takové vítězství nad Hrunskem Císařství nepamatuje. Rolf I. Jasnozřivý však Suriana po návratu přesto potrestal.
Většina dvora spatřuje v Surianovi skutečného následníka trůnu a naléhá na Rolfa, aby otevřel oči a uvědomil si, že pod Henrichovým opileckým vedením říše nevyhnutelně padne.
Takto (i když zdvořileji) hovoří převážně zástupci Pontie, Rigidaaru a Církve Surahindovy: "Princ Surian již nade vší pochybnost prokázal, že mu v žilách koluje Rytířova krev, zatímco princi Henrichovi v nich koluje nanejvýš tak víno..."
Vyslanci Dorwinionu a Kamičatky však Surianovu následnictví odporují: "Požadujeme, aby bylo tradičním postupům učiněno zadost. Princ Surian sice prokázal své hrdinství, ale učinil tak v přímém rozporu s vůli svého otce. Tato jeho svéhlavost nás velmi znepokojuje - vláda různorodému Císařství vyžaduje rozvahu a toleranci, nikoli tvrdohlavost a přesvědčení o vlastní pravdě."