Gekoport

Na jihu ostrova Nakaallit Uunaat leží jediné město odpovídající císařským měřítkům, Gekoport. Původně ho založil LP 5612 proslavený polárník a objevitel Čuk, který byl za zmapování ostrova i poloostrova a uzavření prvních dohod s místním obytelstvem povýšen do rytířského stavu.

Gekoport má přibližně 600 stálých obyvatel, ale po většinu roku v něm přebývá dalších přibližně 2000 - většinou jde o prospektory, příslušníky putujících kmenů a lovce. Oficiálně se považuje za centrum obchodu a civilizovanou výspu Císařství, ve skutečnosti jde hlavně o překladiště kožek severských zvířat, natěžených kovů a dalších obchodních artiklů, které sem dodávají kmenoví lovci, a také o ráj pašeráků zboží, které se vyskytuje na černé listině císařského cenzora).

Vzhledem k vysokému podílu odsouzených zločinců na gekoportském obyvatelstvu, a vzhledem k přirozeně výbušnému klimatu drsného severu, není na ulicích bezpečno ani v pravé poledne.

Sladký život v Gekoportu

V drsném prostředí města vládne jediný zákon – peníze. Koupit se dá cokoli. A pokud to není na prodej, dají se koupit lidi, kteří vám to obstarají jinak.

Šlechtické gangy mezi sebou jen zřídka skutečně bojují. Mnohem častěji existují jeden vedle druhého, každý se stará o svou sféru zájmů a navzájem využívají svých „služeb“. Patřit k některému z nich je jednou z možností, jak si zajistit alespoň trochu té životní jistoty. Platit jim za ochranu je další možnost – a investovat do nich je způsob, jak se vyšvihnout mezi gekoportskou „smetánku“. Pro nového „kolonistu“, ať už do Gekoportu přijíždí dobrovolně, či po namalování velké tlusté čáry za svou minulostí (ať už za něj táhl štětcem kdokoli), může budoucnost nabýt nejrůznějších podob – některých příjemných, jiných již méně – a téměř vždy to záleží na jediné věci: Stavu jeho měšce.

Rok. Říká se, že kdo přežije první rok, toho už město jen tak nezabije. Po prvních dvanácti měsících už to není jeden ze zelenáčů, na kterých si severští vlci brousí zuby. Novopečený „mazák“ má své jisté – všichni už ho znají a vědí, kam patří.

Kam budou patřit ti, co dokáží přežít nastávající cestu Poslední naděje?

---

Pokud se vám zdaří dorazit až do Gekoportu a chystáte se na svůj první rok, spočítejte si peníze. Pokud máte navíc slíbený plat, či jiný „bonus“, připočtěte ho – bude vyjádřen ve výši na první rok. Níže pak zjistíte, co vás čeká...

Peněžní přepočet: 1 hřivna = 10 dukátů = 100 grošů = 1000 parv

Žebrácká hůl – Méně než 7 dukátů na rok, neboli dvě parvy na den a méně. Nenechte se mýlit – toto by nebyl veselý svobodný život nezávislého opilce. Budete rádi, když přežijete první měsíc. Jíte odpadky a když si chcete pochutnat, jdete za parvu na guláš do Kozího zadku, který smrdí přesně jako to, co z kozího zadku vychází.

Nuzák – Méně než 20 dukátů na rok, neboli pět parv na den a méně. Tento život vám nikdo závidět nebude. Budete se protloukat životem jako ten nejobyčejnější chudák, nepoznáte jiné maso než rybí a dřít se budete od tmy do tmy. Zvlášť o polárním dni to bude zážitek. A o polární noci budete mít noční.

S ubytováním za parvu, s jídlem za tři parvy a s jednou ušetřenou parvou denně se opravdu jen tak nevyšvihnete...

Dřící chasník – Méně než 36 dukátů na rok, neboli 10 parv na den a méně. Práce je jeho život, ale hospoda to všechno zachrání. Aspoň občas se dá zapomenout... a když je člověk ožralý, aspoň mu tolik nevadí, že do komůrky za dvě parvy denně fouká škvírama, že se za čtyři parvy většinou nenají dosyta a že to, co si ušetří, mu stejně většinou někdo sebere...

Ztepilý chasník či řadový člen gangu – Méně než 55 dukátů na rok, neboli 15 parv na den a méně. Slušný život nádeníka, který se hodně dře, ale aspoň ve své chatrči za tři parvy na den netrpí (moc) zimou, za šest parv denně se docela slušně nají a zbytek zvládne ušetřit... aby si třeba občas koupil nové boty nebo šaty... a dopřál si v hospodě lišejníkovici. Pokud si teda místo toho nezkusí začít rodinu...

Slušný život řemeslníka či prominentního člena gangu – Méně než 11 hřiven na rok, neboli 3 groše na den a méně. Tohle už není špatné. Dřevěné sruby gekoportského „měšťanstva“ se dají dobře vytopit, nějaký ten dřící chasník na vás taky může dřít a jíte slušně. Není to žádný sen, ale mohlo by být o hodně hůř. A šance na vystoupání výš není tak malá – i když to asi bude trvat ještě dlouho...

Pohodlný život mistra oboru či vysoce postaveného člena gangu – Méně než 25 hřiven na rok, neboli 7 grošů na den a méně. Takových osob není v Gekoportu mnoho a dostat se mezi ně znamená hřát se na výsluní. A to je na chladném severu moc fajn pocit.

Tito lidé mají přímý vliv na dění v Gekoportu, plynou jim příjmy z jejich vlastního podnikání a mohou si dovolit i zajímavý luxus z Císařství. Někdo se teď prý například rozhodl začít chov bobrů.

Bohatý život jednoho z vůdců gangu – Méně než 110 hřiven na rok, neboli 3 dukáty na den a méně. Jde samozřejmě jen o odhad, protože do tvrzí a vil vůdců gekoportských gangů jen tak někdo nepronikne, a pro obyčejné lidi je to zcela nepředstavitelné množství peněz.

Pohádkový život neboli „severská idylka“ – Více než předchozí částky. Vzhledem k tomu, že skutečně pohádkový život na Čukičatce je asi skutečně jen pohádka, hodně štěstí při jeho dosažení. Takhle si tam teď nežije nikdo. Budete první?