Královna Mors I.: Porovnání verzí

Z BezkraliWiki
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
m (Zamyká „Královna Mors I.“ ([edit=autoconfirmed] (do odvolání) [move=autoconfirmed] (do odvolání)))
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
''(z rozhodně neschváleného životopisu sepsaného neznámým Neznámým)''
 
''(z rozhodně neschváleného životopisu sepsaného neznámým Neznámým)''
 
+
[[Soubor:p_meritrea.jpg|thumb|right|Pečeť královského rodu Meritrey]]
 
Poslyšte příběh z časů vlády [[král Swodiz I. Nádherný|krále Swodize I. zvaného Nádherný]] a jeho bratra, [[Guvernér Aghamen I. Ošklivý|guvernéra Aghamena I. Ošklivého]].  
 
Poslyšte příběh z časů vlády [[král Swodiz I. Nádherný|krále Swodize I. zvaného Nádherný]] a jeho bratra, [[Guvernér Aghamen I. Ošklivý|guvernéra Aghamena I. Ošklivého]].  
  
Řádek 15: Řádek 15:
 
Mors vášnivě propadla akademickým studiím a po odchodu matky do ústraní převzala otěže nad državami rodu De Khalesh Mon. Vždy štědře podporovala rozvoj vědy a věnovala [[Meritrejská univerzita Al azhar|univerzitě Al azhar]] část svého panství, aby zde vzniklo další meritrejské centrum vědění. Sem se také po výbuchu Ak-Krayny celá univerzita přestěhovala. Sama Mors se vždy věnovala hlavně historii, jazykům a medicíně.
 
Mors vášnivě propadla akademickým studiím a po odchodu matky do ústraní převzala otěže nad državami rodu De Khalesh Mon. Vždy štědře podporovala rozvoj vědy a věnovala [[Meritrejská univerzita Al azhar|univerzitě Al azhar]] část svého panství, aby zde vzniklo další meritrejské centrum vědění. Sem se také po výbuchu Ak-Krayny celá univerzita přestěhovala. Sama Mors se vždy věnovala hlavně historii, jazykům a medicíně.
  
Po nešťastném skonu dvou nejvlivnějších mužů v království se neznámá pečeť na prstenu změnila na lví znak královského rodu. Mors díky tomu odhalila svůj pravý původ a Angelika, která se již mezitím pravdu také dozvěděla, jí ho neochotně potvrdila.  
+
Po nešťastném skonu dvou nejvlivnějších mužů v království se neznámá pečeť na prstenu změnila na lví znak královského rodu. Mors díky tomu odhalila svůj pravý původ a Angelika, která se již mezitím pravdu také dozvěděla, jí ho neochotně potvrdila a posléze i zveřejnila listinu, v níž sám Aghamen uznal Mors jako svou vlastní dceru.
  
 
Dcera Aghamena I. Ošklivého dlouho váhala, zda a jak se o své dědictví přihlásit, ale nakonec se rozhodla jednat. Předstoupila před šlechtický sněm a po dlouhém jednání o všech ostatních následnících nakonec právě ona získala jeho plnou podporu.  
 
Dcera Aghamena I. Ošklivého dlouho váhala, zda a jak se o své dědictví přihlásit, ale nakonec se rozhodla jednat. Předstoupila před šlechtický sněm a po dlouhém jednání o všech ostatních následnících nakonec právě ona získala jeho plnou podporu.  

Aktuální verze z 16. 12. 2010, 20:40

(z rozhodně neschváleného životopisu sepsaného neznámým Neznámým)

Pečeť královského rodu Meritrey

Poslyšte příběh z časů vlády krále Swodize I. zvaného Nádherný a jeho bratra, guvernéra Aghamena I. Ošklivého.

V těch dobách provdala se Angelika z rodiny vznešené, ale nepříliš vlivné, za generála Merkatze De Khalesh Mon, admirála meritrejské námořní flotily. Merkatz byl snad poněkud starší, ale i přesto velmi šarmantní pán, a tak nebylo divu, že mladičkou dívku okouzlil. Taktéž okouzlen však byl i královský bratr...

Jen dva roky trvalo ono manželství a Firavarti nepřál si posvětit jej dědicem. Tragického konce došlo kvůli mrzké politice - Merkatz byl z podezřelých důvodů odeslán na daleké námořní tažení proti kitájským pirátům a již nikdy se ke své Angelice nevrátil. Jeho vlajková loď byla v lité přestřelce katapultů zapálena a potopena.

Truchlící Angelika neměla dostatek sil, aby odolala možnosti alespoň na chvíli zapomenout, a nechala se svést mužem, jehož měla za rytíře a dvorního barda. Onen neznámý ji obtěžkal, načež z jejího života zmizel, jako by snad ani nikdy nebyl. Jediným důkazem oné noci, který Angelice zůstal, byl prsten s emblémem neznámého rodu.

Po devíti měsících se narodilo zdravé děvčátko, Mors de Khalesh Mon.

Vévodkyně ji prohlásila za dceru Merkatze. Toto tvrzení nikdo nenapadl, neboť se jí podařilo zastřít časové nesrovnalosti tříměsíčním výletem na svůj letní zámeček a důrazným "smazáním" veškerých detailů i vzpomínek na onu noc. Nikdo tudíž nepochyboval, že Mors skutečně je Merkatzova dcera. Angelika se vždy chlubila tím, že její dcera zdědila mnohem více po své matce než po otci.

Mors vášnivě propadla akademickým studiím a po odchodu matky do ústraní převzala otěže nad državami rodu De Khalesh Mon. Vždy štědře podporovala rozvoj vědy a věnovala univerzitě Al azhar část svého panství, aby zde vzniklo další meritrejské centrum vědění. Sem se také po výbuchu Ak-Krayny celá univerzita přestěhovala. Sama Mors se vždy věnovala hlavně historii, jazykům a medicíně.

Po nešťastném skonu dvou nejvlivnějších mužů v království se neznámá pečeť na prstenu změnila na lví znak královského rodu. Mors díky tomu odhalila svůj pravý původ a Angelika, která se již mezitím pravdu také dozvěděla, jí ho neochotně potvrdila a posléze i zveřejnila listinu, v níž sám Aghamen uznal Mors jako svou vlastní dceru.

Dcera Aghamena I. Ošklivého dlouho váhala, zda a jak se o své dědictví přihlásit, ale nakonec se rozhodla jednat. Předstoupila před šlechtický sněm a po dlouhém jednání o všech ostatních následnících nakonec právě ona získala jeho plnou podporu.

Během těchto jednání došlo k nešťastné události, o níž se zmiňuji jen nerad... ale musím. Zdálo se, že na trůn usednou dva následníci, Mors a Rumi, kteří zpečetí svůj svazek sňatkem... ale šlechta nakonec zvolila pouze ji, Mors to přijala a sňatek s Rumim zavrhla. Tento muž, jenž byl prý vychován v dálné Kitáje, se rozhodl, že porušení takového slibu může smýt jedině krev - a spáchal rituální sebevraždu. Jméno Mors je tak v očích tradic, podle nichž žil, očištěno...

Královna Mors snad sňatek zrušila proto, aby vrátila zemi celistvost, neboť krátce poté začala vyjednávat s elfy o svatbě s jedním z jejich princů. Toto vyjednávání, které se naneštěstí protáhlo vleklými spory o podrobnostech svatební smlouvy, mohlo být východiskem z dlouhé války...

... nebýt neočekávaného dopadu smlouvy se zemí, která mezi elfy a lidmi opět rozpoutala líté boje.

Firavarti a Surahinde, buďte nám milostivi.