Leopoldo de Corasone: Porovnání verzí
m (Zamyká „Leopoldo de Corasone“ ([edit=autoconfirmed] (do odvolání) [move=autoconfirmed] (do odvolání))) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
To však král Jan nehodlal poslouchat. Chtěl viníka, na němž by vybil svou zlost - a tak se Leopoldovým nejhorším hříchem stalo jeho přežití. Když se dozvěděl, že ho král za jeho "selhání" odsoudil k smrti umučením, které za žádných okolností nesmí trvat méně než rok, odmítl se vrátit a odplul na [[Čukičatka|Čukičatku]]. Král Jan samozřejmě zuřil a hodlal si svou zlost vybít na ostatních členech rodu de Corasone, ale ti měli to pochybné štěstí, že buď uvízli v [[Eumeriké]], nebo v orčích žaludcích. | To však král Jan nehodlal poslouchat. Chtěl viníka, na němž by vybil svou zlost - a tak se Leopoldovým nejhorším hříchem stalo jeho přežití. Když se dozvěděl, že ho král za jeho "selhání" odsoudil k smrti umučením, které za žádných okolností nesmí trvat méně než rok, odmítl se vrátit a odplul na [[Čukičatka|Čukičatku]]. Král Jan samozřejmě zuřil a hodlal si svou zlost vybít na ostatních členech rodu de Corasone, ale ti měli to pochybné štěstí, že buď uvízli v [[Eumeriké]], nebo v orčích žaludcích. | ||
| + | |||
| + | Leopoldo je v současné chvíli vůdcem čukičatského "[[Šlechtické gangy|šlechtického gangu]]" [[Corason]]. | ||
Aktuální verze z 16. 12. 2010, 20:39
Leopoldo de Corasone, nar. 5656, je podle všeho posledním žijícím členem pontijského rodu de Corasone.
Ve službách pontijského krále Jana II. se vyšplhal až na post admirála a byl mnohokrát vyznamenán za potírání pirátství - za což si získal velkou přízeň svého monarchy a tichou nenávist Kamičatky.
Jeho jméno je však (k jeho smutku) spojeno hlavně s Orčí půjčkou. Této strašlivé události nedokázal zabránit ani za cenu oběti několika svých synů, kteří sloužili v loďstvu coby důstojníci i kapitáni. Dokázal orky pouze zastavit - ale místo loďstva mu zbyly jen trosky. Všichni námořní stratégové se shodují, že za ztrátami pontijského loďstva, které se vyšplhaly do mnohem větší výše než ztráty ostatních flotil, nemůže admirálovo vedení, ale obratné manévrování kamičatských kapitánů. Muži královny Kamélie VI. přijížděli Pontijcům na pomoc právě včas, aby zvrátili boj - ale nikoli aby zachránili lodě.
To však král Jan nehodlal poslouchat. Chtěl viníka, na němž by vybil svou zlost - a tak se Leopoldovým nejhorším hříchem stalo jeho přežití. Když se dozvěděl, že ho král za jeho "selhání" odsoudil k smrti umučením, které za žádných okolností nesmí trvat méně než rok, odmítl se vrátit a odplul na Čukičatku. Král Jan samozřejmě zuřil a hodlal si svou zlost vybít na ostatních členech rodu de Corasone, ale ti měli to pochybné štěstí, že buď uvízli v Eumeriké, nebo v orčích žaludcích.
Leopoldo je v současné chvíli vůdcem čukičatského "šlechtického gangu" Corason.
